veronika_lažánky

Ingridka byla tak hodná a pustila mě nejen na tento blog, ale i na jednu skvělou dámskou jízdu do Špindlu. Bylo co pít. Bylo co jíst. Svezly jsme se lanovkou na Medvědín. A tam jsme se na chvíli vrátily do dětství. No prostě tam bylo krásně. A ta nevěsta, kvůli které se to všechno konalo, si nakonec našla i ženicha. Nebo to není ten pravý?  ;-) Krásný den Vám přeje  Verča

... sloupenskými lesy. Co je Pochod sloupenskými lesy už víte z loňského vyprávění  zde. Takže tentokrát jen stručně. No těšila jsem se moc.  "Tak holky, jdeme, jdeme." Asi jsem přepálila začátek.  Ale do batůžku se pořád ještě vejdu. V polovině cesty jsme dali pauzu. "Táto, opeč buřta." Mňam, ten byl :-) Když jsme nevěděli kudy kam, jeden strejda nám ukázal cestu. No bylo to dlouhý a náročný.  15 km jednoho unaví. A bylo krásně a všichni to zvládli. I Barfi, který v cíli děkoval tomu strejdovi za to, že jsme nezabloudili. No a teď jsou z nich kamarádi. A kdo chtěl, dostal diplom a placku. Já mám diplom a dvě placky. To jsem ale šikulka. Jediný co mě mrzí je, že mě táta nepustil na skákací hrad.  Tak snad příště. Tím prohlašuji turistickou sezónu za zahájenou. Vaše Ingridka