Ahoj všichni. Těšíte se na vyprávění o dýni? Ještě počkejte. Než jsme se k tomu s tátou dostali, stihli jsme spoustu jiné zábavy. Třeba houbaření. To mě baví. Když se mi nechce po svých, dělám, že mě bolí nožičky. No a tak se nesu. Prý bychom jinak nikam nedošli. Ale když najdu hříbek, musím rychle zpátky na zem. Aby mi ho někdo nevyfoukl. Barfi si to taky užil. Po svém. V Brně se konaly poslední letošní dračí závody. To jsem si nemohla nechat ujít. Zatímco si máma s tátou máchali ruce ve studené Svratce, přemýšlela jsem, co si dáme k obědu. Taky jsem vyzkoušela nové hřiště. Je parádní, ale moc dětí tam zatím nechodí. No a pak už došlo na tu dýni. Tátovi jsem musela ukázat, jak se správně dlabe. On to od loňska úplně zapomněl. "Oči budou někde tady." Povedlo se. A svítí. Taky už máte vydlabáno? Mějte se krásně a zase někdy příště. Vaše Ingridka