Ingridka vypráví: Náročný víkend

Ahoj všichni. Měla jsem náročný víkend.

Máma s tátou mě tuto sezónu konečně vzali na závody dračích lodí. Do teď mě vždycky odložili u babičky nebo u tety. Počasí se nepovedlo, tak toho máma moc nevyfotila. Ale to nevadí. Já vám to stručně popíšu.

Akce se konala v Kojetíně na Moravě (jako na té řece myslím). Jelo se 5km a 2,5km. Závod na první delší traťi na velké lodi (tj.pro 20 pádlujících) začínal v dost nevhodném čase. Než se naši dostali na start, přemohl mě spánek, a tak jsem nemohla fandit. Asi proto skončili až pátí. Druhá kratší trať se jela na malé lodi (tj.pro 10 pádlujících). Protože na mámu nezbylo místo, posadili ji za buben. To jsem jí záviděla. Dělat bum bum by mě taky bavilo. Čemu jsem nerozuměla bylo, že máma na všechny celou dobu křičela. Nejen, že to nikomu nevadilo, ale někteří ji za to i pochválili. Tak chápete to? Protože jsem jim tentokrát držela palce, byli mnohem rychlejší. No ale zase je čtyři posádky předjely. A to jsem se těšila, že dostanu medaili na hraní :-(

Máma ale říká, že je lepší být poslední mezi nejlepšími, než vyhrát pralesní ligu. A taky že v tak vyrovnané konkurenci být první všichni prostě nemůžou. Když to říká...

Večer jsme se jen zastavili doma vyzvednout Barfiho a namířili si to rovnou k babičce a dědovi na chalupu. Moc jsem se těšila.

Měla jsem naplánované spoustu práce.

Upravit pískoviště,  přerovnat všechny hračky, pořádně se napapat a hlavně dospat předešlý den.

Po tříhodinovém odpoledním odpočinku, jsem musela zkontrolovat nový bazén. Myslela jsem, že ho babi s dědou chtěli ještě posunout, tak jsem se do toho opřela. Oni ale jen kontrolovali kvalitu vody.

Voda byla čistá a teplá, tak jsme tam s mámou skočili.

Parádní koupačka to byla. I táta se k nám přidal.

Jen Barfiho to moc nezajímalo.

Barfi se posadil ke stolu a nenechal si vysvětlit, že svoje granule do talíře nedostane. Jestli se napil piva, co tam stálo, nevím. Jisté je, že na rozdíl ode mě, celou cestu domů prospal. Mě se spát nechtělo. Byla jsem plná nových zážitků a taky mě trápil hlad. Podcenila jsem totiž večeři.

Není nic horšího,  než jít spát s prázdným bříškem.

Tak se nezapomeňte pořádně napapat a mějte se hezky.

Vaše Ingridka