veronika_lažánky

Včera ráno sněžilo. Nemohla jsem se na to vynadívat. Dřív než jsem stihla něco říct, máma povídá: "Měla bys napsat dopis Ježíškovi." Máma asi zapomněla, že ještě neumím psát. Ale stejně jsem se zamyslela. Baví mě spousta věcí. Třeba jezdit na koníkovi. Ale jednoho už doma mám.  Tak mě napadlo živé zvířátko.  No mámě by se to asi nelíbilo, ale táta by byl určitě pro. I když táta by souhlasil i s rybníkem, když by byl plný ryb. Má zvířátka moc rád. Na jeden jsme se byli nedávno podívat. Taky jsme se byli kouknout na jeden domeček. Ten si ale přát nemůžu, i když byl moc krásný. Prý je to vzácná památka a nikdo tam nebydlí. Nevadí. Stejně by se mi nikam stěhovat nechtělo. A tak že by nějaký hudební nástroj? Klavír už mám, ale třeba žádný bubínek. No musím se přece naučit i trochu té rytmiky. No né? A nebo vláček, to by bylo. Ale musela bych ho umístit na zahradu. Na to mám moc malý pokojíček. Vymyslet obsah dopisu Ježíškovi je pěkně těžký úkol. Co když si budu přát třeba nějakou ...

Hm. A máme tu podzim. Lesy jsou plné hub a lidé jako blázni plní internet obrázky plných košíků. Taky jsem pár kousků našla, ale nechala jsem je zvířátkům. Nepapám to, tak co s tím? Když mě při procházce sluníčko pošimralo na nose, vzpomněla jsem si, jaké to bylo, běhat bosky v trávě. Myslím, že je nejvyšší čas povědět vám, jaký byl zbytek léta. Protože toho bylo hodně, vyberu vám jen to nejlepší. Jak máma slíbila, udělali jsme si malou rodinnou dovolenou. Já, máma, táta a Barfi jsme na víkend vyrazili na Vysočinu. Vybrali jsme si útulný kemp u rybníka Sykovce. No není to romantika? A pořádně jsme prochodili okolí. Kromě Nového Města na Moravě jsme omrkli i Vysočina Arénu. Trošku jsem to prospala. Co taky na biatlonové střelnici v létě. Mámě se tam ale líbilo. Chtěla vidět, kdeže to ta Koukalová vyhrává. Taky jsme zdolali vrchol Harusova kopce. Brnkačka. Jen Barfi tam sotva vyťapkal. Ten náš pejsek nemá vůbec žádnou fyzičku :-) Cestou domů jsme to vzali přes Skuteč. Tam jsme se potkali...