Přeskočit na hlavní obsah

Ingridka vypráví: A máme tu podzim

Hm. A máme tu podzim. Lesy jsou plné hub a lidé jako blázni plní internet obrázky plných košíků. Taky jsem pár kousků našla, ale nechala jsem je zvířátkům. Nepapám to, tak co s tím?


Když mě při procházce sluníčko pošimralo na nose, vzpomněla jsem si, jaké to bylo, běhat bosky v trávě.


Myslím, že je nejvyšší čas povědět vám, jaký byl zbytek léta. Protože toho bylo hodně, vyberu vám jen to nejlepší.

Jak máma slíbila, udělali jsme si malou rodinnou dovolenou. Já, máma, táta a Barfi jsme na víkend vyrazili na Vysočinu.


Vybrali jsme si útulný kemp u rybníka Sykovce.
No není to romantika?


A pořádně jsme prochodili okolí.


Kromě Nového Města na Moravě jsme omrkli i Vysočina Arénu. Trošku jsem to prospala. Co taky na biatlonové střelnici v létě. Mámě se tam ale líbilo. Chtěla vidět, kdeže to ta Koukalová vyhrává.


Taky jsme zdolali vrchol Harusova kopce. Brnkačka. Jen Barfi tam sotva vyťapkal. Ten náš pejsek nemá vůbec žádnou fyzičku :-)


Cestou domů jsme to vzali přes Skuteč. Tam jsme se potkali s babi a dědou, navštívili místní muzeum a 


prozkoumali naučnou stezku o historii těžby žuly.


Bylo to opravdu zajímavé, říkal Barfi ;-)

Jak nám skončila dovolená, už jsem se těšila na tu svatbu, co nás na ni pozvali.
I když asi víc na to, až si obleču ty nový šatičky.


Máma za mnou pořád běhala s foťákem. Nedivím se, náramně mě to totiž slušelo. Ale důležitější přece byli nevěsta s ženichem.


Vlastně všem to moc sluší, když se hezky oblečou. I tetě a strejdovi.


Nejhezčí ale byla přece jen nevěsta. Taky se s ní chtěl každý fotit. No a když přišla řada na mě, měla jsem úplně jinou práci.


A pár dní na to se ochladilo, sluníčko se před námi začalo schovávat a babi mi koupila podzimní bundičku.


Minulý týden jsme sklidili dýně. Některé máme na okrasu, jiné sníme a z té největší budeme s tátou vyřezávat strašáka. 
Pak vám ukážu, jak se nám to povedlo.

Tak se mějte hezky
Vaše Ingridka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka