Přeskočit na hlavní obsah

Ingridka vypráví - Plout tím správným směrem aneb léto část první

Léto jsme zahájili na řece. Ale to už víte. 
A co dalšího jsme podnikli? 
Bylo toho hodně.
A vezmu to i za mámu a tátu.

Máma s tátou vyrazili na jachtu.


Moc se jim tam líbilo.


Počasí měli krásné, ale na plachtění prý málo foukalo.


Nějak jim to nevěřím.
Asi bych se tam ještě trochu bála. 
Plavat se sice učím, ale moře je moře.


Máma říká, že když je člověk na lodi se správnými kamarády, dá se plout vždycky jen tím správným směrem. Moc tomu nerozumím. Větru se poručit přece nedá. Ale tomu o těch kamarádech asi jo. Taky mě přivezli jednoho nového. Malého námořníka, co se jmenuje Momo. Teď mi hlídá postýlku a někdy mě doprovodí i do školky.

Já jsem zatím trávila prázdniny u babičky a u dědy.
A byla to pohodička.


Pořád jsme si hráli.


Jezdili jsme na výlety.


Mohla jsem papat samý dobroty.


Našla jsem si nové kamarády.


No ale někdy jsem musela i pomáhat. Jinak by to babička sama nezvládla.

Tak a to všechno bylo v červenci.
Co se dělo v srpnu a září vám povím zase příště.
Ať toho nemáte moc naráz. Dlouhé články přece nikdo nečte ;-)


Mějte se hezky a nezapomínejte na svoje kamarády :-)
Vaše Ingridka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka