Ingridka vypráví - Tak kam vlastně pojedeme?

Čau všichni.
Vánoce jsou za rohem, Ježíšek už strká dárky do pytle a já vám pořád ještě dlužím poslední "letní" vyprávění. To jsem ale ostuda.

Takže stručně.
 Jak to bylo, když jsem byla poprvé u moře.

Jednoho dne uprostřed září k nám přijela teta se strejdou. Společně jsme naskládali do jednoho auta všechno, co se může u moře hodit.

Po desáté večer naložili do auta i mně.

"Tak kam vlastně pojedeme?" Povídá strejda.

No a ráno jsem se probudila na Krku. 

(To je ostrov v Chorvatsku, víme?)

Tam vám bylo krásně. 

Ubytování jsme hledali pochopitelně podle toho, jakou měli skluzavku.

U moře jsme pobyli několik dnů.

A když už nás to nebavilo, odjeli jsme k jezeru.

Kdo jste to nepoznali, je to jezero Bled ve Slovinsku. 

Bylo teplejší než moře, ale koupal se jen Barfi.

Na noc jsme si vybrali kemp u Bohinjského jezera, protože kousek od tam byla lanovka, kterou jsme se hned ráno vyvezli až do nebe.

Tak vysoko jsem asi ještě nebyla a bála jsem se jenom trošku.

Jediný, kdo z výletu do oblak nebyl nadšený, byl Barfi.

Do lanovky si musel nasadit náhubek a to se mu fakt nelíbilo.

Za to, že byl tak statečný, jsme ho ještě vzali na koupačku. 

A pak už hurá směr domů.

Tak, a teď už dost o letním cestování, teď už se těším na Ježíška.

Venku to na Vánoce zatím moc nevypadá, ale připravujeme se zodpovědně.

S mámou pečeme cukroví, zpíváme koledy a Polárním expresem už jsem jela třikrát.

Taky se nalaďte vánočně.

Nikam nespěchejte.

A nezlobte, nebo vám Ježíšek nic nepřinese.

Já se taky snažím, i když je to někdy těžké.

Ale snad nějaký ten dáreček pod stromečkem najdu.

Tak zase příště.

A třeba o tom, jak jsem lovila kapra ve vaně.

Uvidíme :-)

Vaše Ingridka