Přeskočit na hlavní obsah

S Ingridkou na výletě: Strašidlo z jeskyní aneb Cesta za pokladem

Tak vám povím, jak jsme jednu sobotu hledali poklad. 
Chcete?
Na pomoc jsem si vzala tetu, strejdu, babičku a dědu. Mámu a tátu samosebou taky.


A jdeme na to.
Jestli si myslíte, že cesta za pokladem byla jen jako, tak si to nemyslete.
Bylo to opravdické hledání skutečného pokladu, jehož mapa je popsána ve speciálním deníčku pro malé cestovatele a střeží ho strašidlo 👀
Pátrali jsme kde jinde než v zákoutích Moravského krasu.


Trasa vedla z Hostěnic k jeskyni Pekárna a dál údolím Říčky až k Hádeckému rybníku.
Cestou jsem musela splnit deset úkolů. 


 Každý byl schovaný v krabičce, která byla velmi dobře ukrytá.


Někdy jsme ji viděli málem z cesty, ale někdy to byla přímo detektivní práce.
Zvlášť, když vás mapa vede ke stromu, který už tam není.


Chtělo to i kus odvahy.
A kdo má odvahu a trpělivost...


...najde truhlu s pokladem.
Co je uvnitř vám neprozradím.
A jak je to s tím strašidlem v jeskyni?


To vám taky neprozradím. Co kdyby to četl někdo, kdo se chce taky pustit do pátrání. 
Řeknu jen, že se ho vůbec nemusíte bát. Teda toho strašidla myslím.


Většina trasy byla opravdu krásná, nenáročná a příjemná. 
U Hádeckého rybníka jsem se odměnila jedním celým perníkem s jahodovou marmeládou a párkem v rohlíku s kečupem. No jo, je to dost. Měla jsem veliký hlad.
K autu jsme se museli přehoupnout přes kopec kolem kaple sv.Anny zpět do Hostěnic.
V cíli už jsem byla pořádně uťapkaná, ale dobrodružná výprava se mi móc líbila.


A hodnocení? 
To vám napíše máma.


Takže to hodnocení:
Jak říká Ingridka trasa je nenáročná, a když nespěcháte, dají to v pohodě i malé děti. 
Na kočárek ani odrážedlo to není, takže pěkně po svých. 
Většinou vede krásnou přírodou.
Úsek přibližně mezi Ochozkou jeskyní a Hádeckým propadáním mě překvapil spíš nemile. Velké množství vykácených stromů nejen že značně ztěžovalo hledání jinak výborně připravené cesty za pokladem, ale ani okolí už nepůsobí tak příjemně. Ale asi to musí být. Co mě ale skutečně vadilo, bylo opravdu neuvěřitelné množství cyklistů 😒. Úsek je značený jako Naučná stezka nikoli cyklostezka. Přesto se mě Ingridka držela jako klíště a bála se, že ji některý bezohledný cyklista zajede. Jako kdyby tam pěší turisté zabloudili omylem. To bylo asi největší mínus celé cesty.
U rybníka bylo otevřené občerstvení a velká travnatá plocha k odpočinku. 
A rybník je koupací.
😊


Úsek od rybníka zpět do Hostěnic byl nečekaně klidný a příjemný. Kaple sv.Anny je zajímavá stavba. Doporučuji u ní chvíli posedět.


Poklad jsme našli a hledání nás bavilo. 
Výlet stál určitě za to. 
Jen nedoporučuji sobotní odpoledne. Teda pokud vám nevadí, že vám někdo přinejmenším přejede nohy.


Den jsme zakončili jak jinak než pořádným buřtováním, ohníčkováním a zpěvem.
Tak co? Kdo vyrazí za pokladem. 
Ještě v truhličce něco zbylo.
😊


Mějte se krásně
Vaše Verča a Ingridka



Komentáře

  1. Moc hezké, sluší Vám to všem, Viera ( PS na gmail mi nepište používám ho pro studenty na posílání prací, mám vnouzova@yahoo.com ]


    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka