Přeskočit na hlavní obsah

Od teď růžově...

Koncem loňského roku jsem přestala mít chuť něco fotit, psát a už vůbec ne to dávat sem na blog. Pro koho? Čte to vůbec někdo? Má to smysl? Prostě totální ztráta motivace.
"A co děda, tety a strejdové, a ta stará babička moje? Jak se dozví, že je u nás sníh a jezdím na bobech?" 
 
"Tak jo Ingridko. Něco vymyslíme."

A měníme design. Ingridka vybrala. 
Od teď jedeme v její oblíbené růžové. 


Dřív jsem růžovou nesnášela. Byla jsem přesvědčená, že naše holčička nikdy nebude růžová panenka. Tak úplně mi to teda nevyšlo. To se tak někdy stává, že se věci dějí jinak, než by člověk chtěl. Časem jsem ale zjistila, že veselé barvy k životu potřebuju. A růžová přece je veselá barva. Takže vlastně proč ne?

Ať máte rok 2021 veselý a co nejvíc růžový
Vám přejí 
Verča a Ingridka


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka