Přeskočit na hlavní obsah

Pod železný most

 Máme karavan.

Hurá 😀

První testovací víkend proběhl pod železným mostem u Ivančic.


Místo pro parkování karavanů ŽELEZŇÁK jsme našli úplně jednoduše na mapy.cz.
 Není to od nás daleko a v okolí je spousta zajímavých míst, kde jsme ještě nebyli.
Tak proč ne.
 

V sobotu jsme vyrazili přes les kolem lišky směr Ivančice na rozhlednu Réna (dřív Alfonse Muchy).


Teda rozhledna nic moc, ale výhled slušný.
Jmenuje se podle bohyně Rény. Ale co byla ta bohyně zač, jsem nenašla.


Nejvíc vždycky potěší, když narazíte na občerstvení, které není v mapě.
A ještě je tam i hřiště s houpačkou.


Zpátky jsme to vzali podél řeky Jihlavy kolem ptačího hotelu ke Stříbskému mlýnu.


Voda v řece byla příjemně osvěžující, ale protože jsme sebou neměli plavky, strčili jsme do ní  aspoň nohy.


Dolní Kounice jsme měli v plánu už dlouho. Kam se podíváme v neděli, bylo tedy jasné.


A stálo to za to.


Jsme nadšení.
Na cestování s karavanem jsme se těšili už dlouho. 
Po prvním výletě máme dlouhý seznam věcí, které nám v karavanu chybí. A taky spousty plánů, jaká místa bychom chtěli navštívit.

Sbíráme zkušenosti. A tak se zatím držíme českých hranic.
Ale kdo ví. Jednou snad bude třeba i to Norsko.
😄

A kam pojedeme příště, se dozvíte příště.

Mějte krásný zbytek léta
Vaše
Verča










Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka