veronika_lažánky

Protože se mělo ochladit, nejprve jsme se pořádně vykoupali a pak jsme vyrazili na několik dnů do Jeseníků. Bydleli jsme v pěkné chalupě v Rudné pod Pradědem.  Pro náš první výlet jsme si vybrali Bruntál a jeho okolí. Řeknu vám, v Bruntále bych bydlet opravdu nechtěla. Není to vůbec pěkné město. Mají tam teda moc hezkou zámeckou zahradu. To ano. Tátovi se nejvíc líbilo jezírko. Hned přemýšlel, jak by se dalo udělat u nás. Ale nic dalšího nás opravdu nenadchlo. A také většina místních restaurací nás zklamala. Najít slušné nekuřácké zařízení vhodné na oběd s roztomilým miminkem a jeho kočárkem byl problém. Cestou zpátky do Rudné jsme se zastavili v Karlově Studánce. Tam vám bylo krásně. Fotky vám ukazovat nebudu. Tam se hezky pěkně jeďte podívat sami. Stojí to za to. Mají tam i sjezdovku. To vím jistě. Dost to se mnou házelo, když mě na ni strkali. Jako další je v plánu zdolat Praděd. To ale zase příště. Mějte se hezky Vaše Ingridka

Táta si vzal celé dva týdny dovolenou. Hurá... První týden jsme strávili na chalupě v Tisové. Jak jinak :-) Byla tam i Karolínka, Esterka a Deniska. To byl babinec, to vám povím. Denisku učil táta pádlovat, protože to prý do Brna nemá daleko a mladá krev je potřeba. Moc tomu nerozumím, ale asi myslel zase ty dračí lodě. Jeden den jsme se šli kouknout na koníčky. Holky si je i hladily. Jediný kdo se jich bál byl Barfi, a tak se držel stranou. Cestou zpátky se mě ty tři chůvy snažily uspat. No marně :-) Další den jsme jeli na výlet na zámek Nové Hrady. Z toho jsem byla trochu nejistá. Tak bude to zámek nebo hrad? Byl to zámek a moc krásný. A ta zahrada kolem.  Holky vyzkoušely co se dalo. Vlezly do bludiště, napily se z kouzelného pramene, no a já jsem se zatím nasvačila. Jíst se musí, když rostu. No ne? :-) Nakonec jsme se zastavili v cukrárně. Od babičky jsem dostala ochutnat zmrzku. Ale pšššt, mámě to raději neříkejte! A protože těch zážitků bylo mnohem víc, další vám povím zase p...

Sama se ještě neposadím. Už jen se otočit ze zad na bříško je dřina. Uf. Ale když mě máma posadila na sedačku, náramně se mi to zalíbilo. Asi budu muset víc cvičit. Mějte se krásně Vaše Ingridka

Východní Čechy -Tisová Týden klidu v dobré společnosti :-) I místní labutě se zastavily. Ale vážně. Tentokrát se konalo nečekané setkání "bratranců a sestřenic". Chalupa byla plná dospělích, dětí a jednoho psa. A bylo to moc fajn. Chodili jsme na procházky. Barfi si nenechal vysvětlit, že nápis "vodní zdroj" nezaručuje něco k pití. Občas jsme zašli na hřiště, kde si každý našel to své. Lucinka vyzkoušela houpacího koníka a Barfiho zaujal kolotoč. Relaxovali jsme na zahradě. Při tolika činnostech přirozeně vyhládne. " Kupte mi někdo konečně větší klobouk." A sem tam jsme taky nostalgicky zavzpomínali na vlastní dětství. Prostě pohodička. Jen na koupání moc nebylo. Tak snad příště :-) Krásné léto přeje Verča

Mám ráda vůni levandule. Připomíná mi středomoří a letní dovolenou.  Jednu jsem vysadila před náš dům a náramně se jí daří. Co připomíná Barfimu nevím, ale nejspíš kontroluje, jestli mu ji náhodou neobčůrává někdo další. Právě začíná krásně kvést. Postupně ji stříhám a vytvářím malé svazky, které provoní celý dům. Dala jsem přivonět i Ingridce. Asi je jasné, jak to dopadlo. "Co to asi je? Kytička?" "Hm, ale jíst se to nedá." Pohodový začátek prázdnin přeje Verča a Ingridka

Dnes jsem dostala k obědu květák s krůtím masem. Nechápu, proč ten květák táta nemá rád. Já jsem ho spapala tolik, kolik se mi do bříška vešlo. Dokonce jsem i zapomněla, že bych ho mohla zapít mlíčkem. Taková to byla dobrota.  A protože mi to polikání dalo zabrat, těšila jsem se na odpočinek v kočárku. Jenže máma se začale divně usmívat a převlékla si tričko. Prý, abychom se tolik nepotili. Bylo mi to divné. Jakmile si mě napasovala do nosítka, pochopila jsem. Jdeme na procházku tam, kam kočárek nemůže. Protože ještě neumím mluvit, nemohla jsem se zeptat, kam máme namířeno. Pozorně jsem ale poslouchala, co máma říká. Slyšela jsem něco o oblíbené běžecké trase, včerejším dešti, blátě a botách.  Hm, je to jasné. Máma běhá po lese. Já bych ale raději do toho kočárku :-(.  Přestala jsem brblat, až když máma slíbila, že se cestou zastavíme pozdravit kamarádky ovečky. Jenže v lese je to samý strom, keř a tráva. To jednoho unaví, no ne? Zavřela jsem očka a ovečky jsem propásla....

Můj foťák není zrovna nejdokonalejší, ale je skladný a odolný, a tak ho nosím všude sebou. Člověk nikdy neví, co mu zrovna padne do oka.  Obrázků vzniká spousta, ale kam s nimi? Zvlášť, když je každý na jiné téma?  Tak třeba sem. Minulý týden na chalupě s tetou Terezkou: " Teto, dáš mi napít?" "Čaj je taky ňamka." První seznámení s hrníčkem. Na tradiční procházce lesem nám zkřížil cestu tento krasavec. Plazil se skoro stejnou rychlostí, jakou běhám. Zdá se,  že rostou. Zítra si to půjdeme ověřit. A to je všechno přátelé. Dobrou noc přeje Ingridka a Verča