Přeskočit na hlavní obsah

Ingridka vypráví: do roka a do dne

Jak říká strejda, zase nám ten vánoční večírek vyšel na sobotu.
Jako vždy jsme ho zahájili už dopoledne.


A protože jsme letos už vánoční Brno navštívili, měla jsem dokonalý přehled. Takže jsme pochopitelně nejdřív museli zkontrolovat zvířátka. Co kdyby nějaké chybělo?


Tentokrát bylo na koníkovi volno. Ale že by mě to nějak nadchlo?


Po společném obědě jsem si v kočárku vydatně zdřímla. 
Když jsem se probudila, byla už tma a se všemi byla náramná legrace.

Aby to nebylo celý den jen o jídle a pití, rozhodli jsme se, vyšlápnout na vyhlídku radniční věže. Schodiště trochu připomínalo mraveniště. Tak abychom nezdržovali, musela jsem se nechat vynést. Pochopte. Mám malé nožičky a ještě mě to tak rychle neťape. Nahoru mě nesla máma a dolů mě nesla taky máma. Ale z věže jsme na krásně osvětlené město koukali s tátou. Máma se pořád vyklání a to my s tátou moc nemusíme.


Večírek nás bavil, a tak jsme málem zmeškali vlak. Spěchali jsme tak moc, že mě máma skoro vytřásla z kočárku. To byla jízda :-). No ale vláček na nás počkal a všechno dobře dopadlo.

Jen jsem zvědavá, jestli nám to za rok zase vyjde na sobotu ;-)

Tak se mějte hezky.
Vaše Indridka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka