Že nepoznáte kde to s mámou sedíme?
Ano ano, je to vláček. Ale ne jen tak ledajaký. Je to Polární expres, heč.
Před mou narozeninovou oslavou jsme ještě stihli omrknout brněnskou vánoční atmosféru.
Ostatní by asi nesouhlasili, ale mě se nejvíc líbil betlém a vyřezávaná zvířátka. Chtěla jsem si vyzkoušet všechny. Koníka, oslíka, kozu i krokodýl tam byl. Ale na všech bylo plno a na mě zbyla jen malá roztomilá ovečka. Aspoň to nebylo vysoko. Jen máma se za ni nevešla. Myslela si, že nikdo nepozná, že se bojí, abych nespadla.
Ale teď to důležitější.
Den na to jsem slavila narozeniny.
Dostala jsem dort a hruškový koláč. Určitě to bylo výborné, ale piškotky a ovocná kapsička jsou větší jistota.
Všem ale prý moc chutnalo.
I když to tak nevypadá, celá tahle hromada dárků je moje. Barfi mi jen pomáhal rozbalovat. Sama bych to asi nezvládla, tak moc toho bylo.
Krtek, Lego, puzzle i mrkací panenka... Ale největší překvápko byla Tatra. Chvíli se v ní nechávám vozit já a potom ji půjčím ostatním. Krtek asi bude muset držet dietu, jinak se tam všichni nevejdou.
Už se těším na jaro, jak budu po zahradě vozit písek a kamínky.
To si ale musím ještě počkat. Na jaro to zatím nevypadá.
Nevadí.
Málem jsem zapomněla, že nás čeká ještě ten Ježíšek. No to jsem zvědavá, co mi přinese.
Panenku už mám, hm, tak to bude asi ten bubínek.
Víte co, pojďte se společně těšit na Štědrý den.
My s mámou pečeme cukroví a zpíváme koledy. Máma zpívá skoro pořád. Jen by asi potřebovala rozšířit repertoár.
Poradíte nám nějaké další vánoční písničky?
A nebojte, do Vánoc Vám ještě něco napíšu.
Tak se mějte hezky.
Vaše Ingridka
Komentáře
Okomentovat