veronika_lažánky

Téměř celé léto jsme s Ingridkou a Barfim trávili na zahradě. Před pár dny jsme se konečně odhodlali vrátit k pravidelným odpoledním procházkám Lažáneckým žlebem. Příroda už se konečně zabarvila do mých oblíbených odstínů hnědé, žluté a červené, a všechno zvýrazňuje lesk dešťových kapek. I Barfimu se to líbí. I když on má raději tu část přírody, co se nachází těsně pod povrchem louky rozryté od divokých prasat. A Ingridka? Ta si nejraději čte.  Jiné děti čerstvý vzduch často uspí. Naše Inuška po vycházce sahá po kvalitní knize :-) Momentálně vyhrává Krtek a rybka. "Rybičko, u mě doma ti bude dobře, budeš plavat v kádi s vodou, hopla! Já jdu ještě k rybníku," řekl Krtek. Naše dítě asi ví, že nastává čas výlovů :-) Krásný víkend přejí Verča, Ingridka a Barfi

...kromě prvního zoubku i první botičky ...seznámení s hudebním nástrojem ...nové posezení ...a protože se ochladilo, tak i novou čepičku. Mějte krásný podzim Verča a Ingridka

Moje úplně první návštěva hradu. Hrad Sovinec. Moc se mi tam líbilo hlavně proto, že dovnitř mohli i pejskové a miminka. Prohlídku jsme totiž mohli přerušit kdykoli to bylo třeba. Například když jsem si vzpomněla, že má táta v batohu moji svačinku :-) Až pojedete okolo, určitě se na Sovinci zastavte. Byli tam moc milí lidé a z věže krááásný výhled. Když jsme u těch výhledů, cestou z hradu jsme to vzali kolem jedné rozhledny, ze které bylo taky pěkné koukání.  Teda aspoň táta to říkal. Já bych to ještě po tolika schodech nedala ;-) Poslední zastávkou před návratem domů byly Rešovské vodopády. Celou trasu jsme nezvládli, i když jsem se mámy držela pevně. Prý to klouže, mohli bychom spadnout, a tak to nebudeme riskovat. No a to je konec vzpomínání na dovolenou v Jeseníkách. Je tam ještě tolik zajímavých míst, takže jsme tam určitě nebyli naposledy. Máma říká, že léto sice skončilo, že to ale nevadí, protože se těší na barevný podzim a praskající oheň v krbu. Zatím nevím o čem mluví. T...

Na řadě byl výstup na Praděd. Máma s tátou vymýšleli, kudy by se dalo z rozcestí Hvězda vyšlápnout na Ovčárnu i se mnou a vyhnout se při tom asfaltové komunikaci. Cestu našli. Ale po zralé úvaze se rozhodli, že mě i s kočárkem svěří babičce a dědovi, a společně s Barfim to vezmou podél vodopádů Bílé Opavy.  Prý tam bylo krásně. Bárfi říkal, že to byla zívačka.  No ale mě se zdá, že pro kočárek to opravdu nebylo. S babičkou a dědou jsme měli v plánu cestu autobusem. Ale protože jsme se nevešli, nakonec jsme nahoru přeci jen museli po tom asfaltu. Na Ovčárně jsme si dali oběd a potom hurá na vrchol. Nebyla ani sobota ani neděle a stejně tam bylo lidí jak mravenců. Nemohla jsem na to koukat a raději jsem si zdřímla. Řekla jsem si, že mě nahoře určitě vzbudí. Pěkně tam foukalo. Nacpali mě do bundy a čepice. No ale myslím, že mě to slušelo. Překvapilo mě, kolik se toho na jeden kopec vejde. Vysílač, rozhledna, ubytovna a restaurace. I točenou zmrzlinu tam prodávali. Mě se ale nejví...

Protože se mělo ochladit, nejprve jsme se pořádně vykoupali a pak jsme vyrazili na několik dnů do Jeseníků. Bydleli jsme v pěkné chalupě v Rudné pod Pradědem.  Pro náš první výlet jsme si vybrali Bruntál a jeho okolí. Řeknu vám, v Bruntále bych bydlet opravdu nechtěla. Není to vůbec pěkné město. Mají tam teda moc hezkou zámeckou zahradu. To ano. Tátovi se nejvíc líbilo jezírko. Hned přemýšlel, jak by se dalo udělat u nás. Ale nic dalšího nás opravdu nenadchlo. A také většina místních restaurací nás zklamala. Najít slušné nekuřácké zařízení vhodné na oběd s roztomilým miminkem a jeho kočárkem byl problém. Cestou zpátky do Rudné jsme se zastavili v Karlově Studánce. Tam vám bylo krásně. Fotky vám ukazovat nebudu. Tam se hezky pěkně jeďte podívat sami. Stojí to za to. Mají tam i sjezdovku. To vím jistě. Dost to se mnou házelo, když mě na ni strkali. Jako další je v plánu zdolat Praděd. To ale zase příště. Mějte se hezky Vaše Ingridka

Táta si vzal celé dva týdny dovolenou. Hurá... První týden jsme strávili na chalupě v Tisové. Jak jinak :-) Byla tam i Karolínka, Esterka a Deniska. To byl babinec, to vám povím. Denisku učil táta pádlovat, protože to prý do Brna nemá daleko a mladá krev je potřeba. Moc tomu nerozumím, ale asi myslel zase ty dračí lodě. Jeden den jsme se šli kouknout na koníčky. Holky si je i hladily. Jediný kdo se jich bál byl Barfi, a tak se držel stranou. Cestou zpátky se mě ty tři chůvy snažily uspat. No marně :-) Další den jsme jeli na výlet na zámek Nové Hrady. Z toho jsem byla trochu nejistá. Tak bude to zámek nebo hrad? Byl to zámek a moc krásný. A ta zahrada kolem.  Holky vyzkoušely co se dalo. Vlezly do bludiště, napily se z kouzelného pramene, no a já jsem se zatím nasvačila. Jíst se musí, když rostu. No ne? :-) Nakonec jsme se zastavili v cukrárně. Od babičky jsem dostala ochutnat zmrzku. Ale pšššt, mámě to raději neříkejte! A protože těch zážitků bylo mnohem víc, další vám povím zase p...

Sama se ještě neposadím. Už jen se otočit ze zad na bříško je dřina. Uf. Ale když mě máma posadila na sedačku, náramně se mi to zalíbilo. Asi budu muset víc cvičit. Mějte se krásně Vaše Ingridka