Přeskočit na hlavní obsah

Ingridka vypráví: Narozeninová párty

Před týdnem jsem měla první narozeniny. Máma pořád říká, že sem vloží pár fotek. Určitě jste všichni zvědavý, jaký jsem měla dort. Ale nějak na to nemá čas. Tak to musím udělat za ni.


Dorty jsem dostala dva. Jeden snědli dospělí a ten druhý...vlastně taky. Ochutnala jsem, to jo, ale taková dobrota jako domácí ovocná přesnídávka nebo kukuřičné křupičky to nebyla ;-)


Kromě dortů jsem dostala spoustu dalších věcí a hraček. Medvídka, ten mi teď hlídá postýlku, když se zavrtám pod peřinu k mámě. Nějaké knížky, ty jsme si s babičkou hned přečetly.


A taky houpacího koníka, heč. Koník se mi moc líbí. Myslím, že se na něm houpal i můj táta. Takového dnes už nekoupíte.


No řeknu vám, oslava to byla veliká. I balónky jsme měli. 

Dnes mi přijeli popřát tety, strejda a sestřenka Deniska.
Zase jsem dostala moc pěkné věci. Oblečení, dřevěnou tahací berušku a dalšího medvídka. Když se skamarádí s tím prvním a taky se mu bude líbit v mojí postýlce, asi už se do ní nevejdu a budu muset pořád spát s mámou a tátou. 

Dostávat dárečky mě teda moc baví. Škoda, že další narozeniny mám zase až za rok. No ale máma říkala, že je nosí i Ježíšek, a ten prý přijde mnohem dřív.

Taky se těšíte? Já moc.

Mějte se hezky
Vaše Ingridka

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

S Ingridkou na výletě: Pojďte se mnou na Kokořín

  Ahoj všichni.  Dnes jen krátce a hlavně obrazem.  Zvu vás na výlet na Kokořín. Je tomu už pár týdnů, co jsme se pohybovali na okraji Kokořínska a Máchova kraje. A kam jinam se podívat, když na to máte jediný den? No na samotný hrad Kokořín přeci. Poznáváte ho? Já ho teda viděla poprvé. Hrad je to velký, ale ne tak jako Karlštejn. Dlouho už tam nikdo nebydlí, ale kdysi se tam prý schovávali loupežníci. Tak to omrknem, ne? Uvnitř hrad není zdaleka tak prostorný, jak se z venku zdá. Na prohlídku interierů se nám moc nechtělo. Stejně by mě to nebavilo. Ale vyhlídku z věže jsme si ujít nenechali. Krása. Podle fotky z nejvyššího okna by se mohlo zdát, že bylo na hradě liduprázdno. Chyba. V okamžiku pořízení tohoto obrázku zněl ze schodiště dusot asi 50ti členné skupiny nedočkavých turistů. Že byste rádi i dolů, protože do malých prostor věže se stejně  všichni nevejdou, je příliš nezajímalo. Všichni tam chtěli být první. Jakmile to šlo, prchli jsme.  Hrad je to pěkn...

Ingridka vypráví: Slíbená dýně

A máme hotovo. Když jsem viděla, jaký si na tu naši dýni vzal táta nůž, nechala jsem práci na něm a ujala se teorie. Že se nám to ale povedlo, hm? Mějte se hezky a užívejte si barevný podzim. Vaše  Ingridka

Ingridka vypráví: Konečně buřty

Taky už jste se nemohli dočkat teplejšího počasí? Konečně se dá trochu válet po zemi. A hlavně už přišly na řadu ty buřty. Ani nevíte, jak moc jsem se na ně těšila. Opekli jsme je u babičky a dědy na zahradě.  Mňam. A s kečupem :-) A protože první letošní byly na chalupě, znamená to, že doma nás to teprve čeká. Závidíte? Tak si taky dejte něco dobrého, na co jste se dlouho těšili. A nezapomeňte se potom trochu hýbat. Ať nemáte velká břicha. Mějte se krásně a užívejte si jaro jak jen to jde. Vaše Ingridka