Máma říká, že miluje rodinné vánoční večírky.
To Vám musím vysvětlit.
Celé to obvykle začíná v osm ráno nástupem do vlaku směr Brno. Tedy všichni z rodiny, co se tak scházíme, to tak dělají. Kvůli mému kočárku jsme letos raději zvolili cestování vlastním autem.
Věděli jste, že se dá parkovat na střeše? No já už to vím taky. Po hýbacích schodech jsme sjeli až do přízemí toho domu. Tam vám bylo věcí, barev a světýlek. I teplo tam bylo a uprostřed veliký vánoční stromeček. To by mě zajímalo, jak ho tam Ježíšek dostal.
Zatímco já, máma a táta jsme vyrazili na prohlídku vánočního Brna (mimochodem, máma nevěděla kam dřív koukat, asi tady dlouho nebyla), ostatní vysedávali v nějaké kavárně. Povaleči.
Mě se teda líbilo všechno. Stromečky, vláček, Betlém i živé ovečky a kůzlátka. Jen mi to máma moc nevěřila. Můžu snad za to, že se hned všemu nesměju jako blázen?
Před obědem jsme se všichni sešli u jednoho stánku na Zelňáku. Asi se to náměstí tak jmenuje. Že prý se všichni musí zahřát. Myslím, že si dávali čaj.
Mě teda nekoupili. Asi proto že jsem měla v kočárku teploučko. Jo jo, měla.
Z dětí jsem byla letos nejmladší a zatím to vypadá, že to tak bude i příští rok.
Po společném obědě jsme s mámou museli na procházku. Spánku neporučíte a mě už se moc zavírali očička. Trochu jsem měla strach, že mě to v tak rušném městě nepůjde. Našli jsme ale i místa, kda nebylo ani živáčka.
A tak jsem si mohla v klidu zdřímnout.
Probudila jsem se na Špilberku. To je hrad, víte? Ale o tom až jindy. To by bylo na dlouho.
Mezitím se všichni tak nějak rozprchli. Když jsme se znovu potkali, byla už tma. Některým byla asi hodně zima, protože byli veselejší než dopoledne. Asi moc čaje, myslím.
Ještě jsme si poslechli "trubače". (Aby jste rozuměli. To jsou hudebníci hrající na trubky.) Troubili jen tak na ulici moc hezké koledy. Některé jsem i znala. Zpíváme si je totiž doma s mámou. A pak už jsme vyrazli domů. Už jsem měla pěkně omrzlý nos.
Ostatní jeli asi zase vlakem. Kdy a jak se dostali do postýlek se snad někdy dozvím z vyprávění. Já jsem v té své tentokrát prospala skoro celou noc. Tolik zážitků jednoho unaví.
Ale už chápu, proč se máma a táta tolik těšili.
Předvánoční Brno je čím dál krásnější.
Říkala máma.
Tak se mějte hezky a uspořádejte si taky nějaké setkání. S rodinou nebo přáteli. Je to fajn. :-)
Vaše Ingridka
Komentáře
Okomentovat