Letos si předvánoční atmosféru užívám jinak než dřív. Zvykla jsem si na procházky lesem, žádné kolony aut, ani fronty na úřadech a k pokladnám supermarketů.
Kouzlo svátků na mě dýchne vždycky, když se objeví trocha sněhu nebo aspoň ranní stříbřitá námraza.
S Ingridkou pečeme cukroví. Teda já se snažím péct a Ingridka mi schovává formičky. Vytváříme výzdobu a zpíváme si koledy.
Minulou sobotu jsme se šli podívat na rozsvěcení vánočního stromku u nás v Lažánkách. Taková komorní záležitost. Dostali jsme punč zdarma a pak kupa místních dětí odpočítala rozsvícení. A že ten strom není moc velký?
Bylo to kouzelné.
Davy lidí a stres mi nechybí. "Nestíhám" si nepřipouštím. Aspoň se o to snažím. Když se totiž dítě rozhodne, že spát nebude, tak prostě nebude. Mít na něco plán nemá smysl. Vždycky to nějak dopadne.
Jediné co postrádám je vůně svařáku a medoviny. Ale to není nic, co by se nedalo ještě dohnat.
Třeba hned zítra :-)
Všem přeji krásný adventní víkend.
Verča
Komentáře
Okomentovat