veronika_lažánky

Tak vás s Ingridkou konečně zdravíme v novém roce. Slibujeme, že už nebudeme slibovat, že se v psaní příspěvků zlepšíme. Asi se nezlepšíme :-) Od začátku roku marně vyhlížíme sněhovou nadílku a nic. Ingridka se letos povozila na bobech možná tak dvakrát, a to ještě bylo z části na trávě. A tak včera vytáhla kolo od Ježíška. Koukli jsme do mapy, kam by se v našem okolí dalo vyrazit na nedělní mini výlet. Našli jsme: " Stezka babky Březinky " Na internetu jsme vyčetli, že je vhodná i pro kočárky, odrážedla i kola. Velká část stezky vedla po rozbité asfaltové silnici, na které se i přes zákaz vjezdu prohánělo jedno auto za druhým. To se nelíbilo ani tátovi, ani Barfimu (který musel být na vodítku) a ani Ingridce, protože vjela každou chvíli do nějaké díry. Začátek teda nic moc. Zachránily to moc pěkně připravené informační tabule. Na každé bylo zajímavé povídání o přírodě, a hlavně úkoly pro děti.   Ingridku nejvíc bavilo stavění domečků pro skřítky. Jeden jsme postavily spolu. ...

Volala jsem Ježíškovi.  "Příjdeš zase jako loni?" Neříkal nic. Asi nás chce napínat.  Zkusíme mu zazpívat.  "Hajdom, hajdom, tydlidom." Víte, která to je? Ne? Tak si zopákněte koledy, ať k vám večer Ježíšek trefí.  ŠŤASTNÉ A VESELÉ  přeje  Ingridka  a tentokrát i za mámu i tátu.

Čau všichni. Vánoce jsou za rohem, Ježíšek už strká dárky do pytle a já vám pořád ještě dlužím poslední "letní" vyprávění. To jsem ale ostuda. Takže stručně.  Jak to bylo, když jsem byla poprvé u moře. Jednoho dne uprostřed září k nám přijela teta se strejdou. Společně jsme naskládali do jednoho auta všechno, co se může u moře hodit. Po desáté večer naložili do auta i mně. "Tak kam vlastně pojedeme?"  Povídá strejda. No a ráno jsem se probudila na Krku.  (To je ostrov v Chorvatsku, víme?) Tam vám bylo krásně.  Ubytování jsme hledali pochopitelně podle toho, jakou měli skluzavku. U moře jsme pobyli několik dnů. A když už nás to nebavilo, odjeli jsme k jezeru. Kdo jste to nepoznali, je to jezero Bled ve Slovinsku.  Bylo teplejší než moře, ale koupal se jen Barfi. Na noc jsme si vybrali kemp u Bohinjského jezera, protože kousek od tam byla lanovka, kterou jsme se hned ráno vyvezli až do nebe. Tak vysoko jsem asi ještě nebyla a bála jsem se jenom trošku. Jediný, kdo...

Ahoj všichni. Letní vyprávění pokračuje. V srpnu toho bylo taky dost. Nejdřív jsem byla s tátou, mámou a Barfim na dračích závodech. Ostatní se možná nadřeli, ale pro mě to byla pohodička. Třetí místo, už nevím v jaké kategorii, asi nejvíc ocenil Barfi. Další týden jsem si byla zaplavat, protože jsem měla ještě nevybrané lekce za zimní marodění. A pak jsme zase vyrazili k babičce a dědovi. Máma s tátou se ale moc nezdrželi.  Hodili na záda batohy a vydali se na Orlickou hřebenovku. Vlakem a autobusem se dopravili do Olešnice v Orlických horách, a pak už jen po svých. Nejdřív přes Vrchmezí na Masarykovu chatu. Zdolali nejvyšší vrchol Velkou Deštnou. Tam ale nic moc, tam se teď staví rozhledna. První noc strávili někde u Kunštátské kaple. Vítr, tma, zima, déšť...brrrr. Ráno si to namířili na Anenský vrch. Počasí prý nic moc. Ale jak říká táta, hlavně když nezamrzají kaluže. Pak se zastavili u tvrze Hanička. Jen nevím, jestli to bylo kvůli pivu a párku nebo selfíčku s tankem. Kolem ve...

Léto jsme zahájili na řece. Ale to už víte.  A co dalšího jsme podnikli?  Bylo toho hodně. A vezmu to i za mámu a tátu. Máma s tátou vyrazili na jachtu. Moc se jim tam líbilo. Počasí měli krásné, ale na plachtění prý málo foukalo. Nějak jim to nevěřím. Asi bych se tam ještě trochu bála.  Plavat se sice učím, ale moře je moře. Máma říká, že když je člověk na lodi se správnými kamarády, dá se plout vždycky jen tím správným směrem. Moc tomu nerozumím. Větru se poručit přece nedá. Ale tomu o těch kamarádech asi jo. Taky mě přivezli jednoho nového. Malého námořníka, co se jmenuje Momo. Teď mi hlídá postýlku a někdy mě doprovodí i do školky. Já jsem zatím trávila prázdniny u babičky a u dědy. A byla to pohodička. Pořád jsme si hráli. Jezdili jsme na výlety. Mohla jsem papat samý dobroty. Našla jsem si nové kamarády. No ale někdy jsem musela i pomáhat. Jinak by to babička sama nezvládla. Tak a to všechno bylo v červenci. Co se dělo v srpnu a září vám povím zase příště. Ať toho n...